Anatomie a morfologie rostlin

Organologie - rostlinné orgány

Botanika obecně
Anatomie a morfologie rostlin
Fyziologie rostlin
Ontogeneze a růst rostlin
Rozmnožování rostlin
Pohyby a dráždivost u rostlin
Systematické rozdělení rostlin
  1. Rostlinné orgány - vegetativní
Rostlinné orgány jsou definovány jako soubory pletiv s charakteristickým tvarem a funkcí. Zabývá se jimi organologie. U rostlin rozlišujeme 2 typy orgánů:

Vegetativní rostlinné orgány

Kořen(radix)

Zpravidla podzemní orgán s řadou funkcí - upevňuje rostlinu v substrátu, slouží k příjmu vody a v ní rozpuštěných minerálů a s tím spojenou funkcí vodivou a nasávací, ale může mít i řadu modifikací, existují například kořeny:
Soubor všech kořenů se nazývá kořenový systém, může mít 2 základní podoby::

Stavba

Na podélném řezu můžeme vidět 3 základní zóny:
Příčný řez nám odhalí několiv vrstev:


Stonek (kaulom)

Nadzemní článkovitý orgán cévnatých rostlin, nese listy a pohlavní orgány a pomocí cévních svazků zprostředkovává jejich kontakt s kořenem.
Stonek nesoucí listy se nazývá prýt, v místech, kde listy ke stonku přisedají se tvoří uzliny - nody. Články mezi nimi se jmenují internodia. Kromě listů a generativnch rostlinných orgánů nese stonek také pupeny (základy budoucích orgánů - místa s velkým množstvím meristémů), na vrcholu se nachází vrcholový pupen v úžlabí listu. Existují 2 typy stonku - dřevnatý a dužnatý, podle toho rozdělujeme rostliny na dřeviny a byliny.

Stavba

Příčný řez:
Stonky vytrvalých dřevin mohou činností sekundárních meristémů - felogénu a kambia druhotně tloustnout - vzniká tzv. druhotná kůra (periderm) - označujeme ji jako korek (suberoderm).

Modifikace stonku

Stonky mohou kromě zákadních plnit i mnoho jiných funkcí, rozlišujeme například:

List

Postranní orgán cévnatých rostlin nalézající se pouze na stonku. Slouží k fotosyntéze, transpiraci a výměně plynů, skládá se z:
Podle uspořádání listů na stonku dělíme listy na:
Tvar čepele dělí listy na:
  • jednoduché - na jednom řapíku jediná čepel, mohou být:
    • celistvé - list není rozdělen, tvoří jednotný celek
    • dělené(členěné) - v listu se nacházejí různě hluboké rýhy, zářezy
    Podle okraje se listy dělí dále např na celokrajné, pilovité, zubaté nebo vykrajované
  • složené - čepel je rozdělena na autonomní části - lístky, rozlišujeme:
    • zpeřené - listy jsou posazené proti sobě ve dvojicích po obou stranách řapíku, mohou být lichozpeřené (řapík je zakončen jedním lístkem, tudíž celkový počet lístků je lichý) nebo sudozpeřené (ukončení dvojicí lístků - sudý počet listů)
    • dlanitě složené - listy vyrůstají z vrcholu řapíku, existují např.listy trojčetné, pětičetné, sedmičetné, mnohočetné

Stavba

Příčný řez:
  • Pokožka(epidermis) - jedna vrstva krycího pletiva pokrytá kutikulou, průduchy se nacházejí převážně na spodní straně listu
  • Mezofyl prostor mezi spodní a svrchní pokožkou, nacházejí se v něm 2 vrstvy buněk:
    • Palisádový parenchym - protáhlé buňky s velkým množstvím chloroplastů sloužící k fotosyntéze
    • Houbový parenchym - buňky nepravidelného oblého tvaru s menším množstvím chloroplastů a velkými mezibuněčnými prostorami. Slouží převážně k odvádění asimilátů z palisádového parenchymu do lýkových částí cévních svazků
    • Cévní svazky - odděleny od houbovitého parenchymu parenchymatickou nebo sklerenchymovou pochvou, vodivá a zpevňující funkce, skládají se z floému (lýko) a xylému (dřevo). Jejich síť v listu se neustále rozvětvuje a ztenčuje a tvoří tím systém tzv. žilek, který souhrnně nazýváme žilnatina. Podle uspořádání žilek v rozlišujeme například žilnatinu souběžnou, zpeřenou, dlanitou nebo rovnoběžnou.
Stonky vytrvalých dřevin mohou činností sekundárních meristémů - felogénu a kambia druhotně tloustnout - vzniká tzv. druhotná kůra (periderm) - označujeme ji jako korek (suberoderm).

Modifikace listů

Existuje plno různých přeměn listu, některé jsou uvedeny níže:
  • trny - ostnaté výběžky s ochrannou funkcí (např. trnovník akát)
  • listové úponky - umožňují přichycení (př.hrách)
  • cibule - komplex zdužnatělých listů plnící zásobní funkci a sloužící k vegetativnímu rozmnožování (př.cibule kuchyňská)